V krajním případě může nastat tzv. deadlock, tedy patová situace, kdy je společnost zablokována a nedokáže přijímat zásadní rozhodnutí. Tento problém se nejčastěji objevuje ve společnostech, kde mají dva společníci rovný, tedy 50% podíl. Není-li deadlock řešen, může vážně narušit chod společnosti, zvýšit riziko soudních sporů a otřást její důvěryhodností u klientů i obchodních partnerů. V extrémním případě může mít až likvidační následky a vyústit v zánik společnosti.

Nejspolehlivějším způsobem, jak deadlocku předejít, je nastavit jasná pravidla přímo v zakladatelských dokumentech společnosti nebo ve smlouvách mezi společníky (SHA – Shareholders Agreement). Pokud tato ustanovení chybí, zůstávají často jen krajní možnosti řešení soudní cestou. To bývá nákladné, vyčerpávající, a navíc s nejistým výsledkem.

Mechanismy řešení deadlocku

Samotný deadlock je formalizovaný jev, který obvykle začíná oznámením o vzniku deadlocku s odůvodněním. Pokud deadlock není odstraněn ve lhůtě určené společenskou smlouvou nebo SHA, pak mezi obvyklé způsoby řešení patří:

1. Mechanismus nuceného odkupu – pokud společníci nedosáhnou shody, může společenská smlouva nebo SHA umožňovat odkup podílu jedné ze stran. Mezi možné varianty se řadí:

a) Ruská ruleta, kdy jeden společník nabídne druhému prodej svého podílu za určitou cenu a druhý si může vybrat, zda jeho podíl koupí nebo mu svůj podíl za stejných podmínek prodá. Tento postup nutí oba společníky zvážit hodnotu podílu a zároveň poskytuje rychlý výsledek.

b) Texaský rozstřel, kdy každý společník předloží cenovou nabídku na odkup podílu druhého společníka. Společník s nabídkou nejvyšší ceny odkoupí podíly druhého za cenu, kterou sám nabídl.

c) Mexický rozstřel, který se od toho texaského liší tím, že společníci nabízí nejnižší cenu, za kterou jsou ochotni svůj podíl prodat. Vyšší nabídka v tomto případě opět vyhrává a společník s vyšší nabízenou cenou je oprávněn odkoupit podíl druhého společníka za nižší cenu nabídnutou druhým společníkem.

d) Put a call opce, kdy put opce dává společníkovi právo požadovat, aby druhý společník za předem dohodnutých podmínek odkoupil jeho podíl. Call opce naopak umožňuje společníkovi přinutit druhého společníka, aby svůj podíl prodal. V praxi bývá zároveň stanoven mechanismus ocenění podílu, například na základě znaleckého posouzení.

Tento mechanismus poskytuje společníkům potřebnou flexibilitu – put opce chrání menšinového, zatímco call opce dává většinovému společníkovi možnost získat kontrolu ve společnosti.

Put a call opce mají obdobný efekt jako drag/tag-along ustanovení. Opce však v tomto případě slouží k prodeji podílů mezi společníky společnosti, zatímco při využití tag/drag-along práva dochází k prodeji podílu třetí osobě.

e) Nucený odkup slouží k odchodu společníka přes odkup jeho podílu druhým ze společníků. Tato doložka bývá sjednána pro případ, když společník neplní své závazky, ale může být využitelná i tehdy, když nastane deadlock. Technický vzato jde o obdobu call opce.

2. Likvidace společnosti – v krajním případě může být mezi společníky stanoveno, že pokud nebude deadlock vyřešen, společnost se prodá a výtěžek z prodeje se mezi ně rozdělí. Toto opatření může motivovat zapojené strany do vyřešení deadlocku.

3. Arbitr – spor může být předán neutrálnímu třetímu subjektu, který rozhodne, což bývá efektivnější a rychlejší než řešení sporu soudní cestou.

‍
Závěr

Před zahájením podnikání doporučujeme nespoléhat pouze na obecnou zákonnou úpravu a již v předstihu do společenské smlouvy nebo SHA zakotvit mechanismy pro řešení deadlocku, které předejdou patovým situacím. Při zakládání společnosti s více investory je pak důležité důkladně promyslet rozhodovací procesy a zavést pojistky proti možnému zablokování. Pokud zakládáte společnost nebo měníte její strukturu, rádi vám pomůžeme nastavit taková opatření, která minimalizují riziko deadlocku a zajistí efektivní rozhodování v krizových situacích.

‍