Všechny články

05/2026

Korporátní audit - II. část

Další část korporátního auditu věnujeme oblastem, které bývají při běžném fungování společností často přehlíženy – souladu předmětu podnikání se skutečnou činností společnosti a správnosti zápisů ve veřejných rejstřících.

Předmět podnikání

Předmět podnikání patří mezi základní identifikační znaky společnosti a musí odpovídat tomu, co společnost skutečně vykonává. Současná soudní praxe klade důraz na jeho konkrétnost a srozumitelnost.


Povinnost

Společnost musí mít předmět podnikání vymezen dostatečně určitě. Obecné vymezení předmětu podnikání jako „Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona“ je považováno za neurčité a neplatné.

U volné živnosti tedy musí být zapsány konkrétní obory činnosti, nikoli pouze obecný odkaz.

Zároveň by měly odpovídat reálné činnosti společnosti – není vhodné mít zapsány všechny obory „pro jistotu“.


Riziko

Neurčité nebo neodpovídající vymezení předmětu podnikání může vést k zásahu soudu, v krajním případě až ke zrušení společnosti s likvidací, pokud nedojde k nápravě.
Zbytečně široce vymezený předmět podnikání (tj. zahrnující i nevykonávané činnosti) může zároveň zvyšovat riziko kontrol ze strany finanční správy a dalších orgánů veřejné správy.

Evidence skutečných majitelů

Povinnost

Společnost má povinnost zapsat svého skutečného majitele do evidence skutečných majitelů a zajistit, aby zapsané údaje byly správné a aktuální.
Skutečným majitelem je, zjednodušeně, každá fyzická osoba, která má v konečném důsledku podstatný finanční prospěch ze společnosti nebo nad ní uplatňuje rozhodující vliv.
Za správnost a aktuálnost údajů odpovídá člen statutárního orgánu společnosti.

Riziko

V důsledku aktuální judikatury došlo k omezení veřejného přístupu k evidenci skutečných majitelů a k oslabení sankčního režimu. V praxi je tak v současnosti vymáhání těchto povinností omezené.
Tento stav je však pouze přechodný. Lze očekávat legislativní změny, které opět zavedou účinné sankce a posílí kontrolní mechanismy.
Neaktuální nebo chybějící zápis skutečného majitele může vést k významným právním a reputačním rizikům, včetně omezení výkonu práv společníků nebo komplikací při obchodních transakcích.

Sbírka  listin  

Povinnost

Společnost má povinnost zakládat do sbírky listin především:
aktuální znění společenské smlouvy,

  • účetní závěrky,
  • zprávy o vztazích,
  • výroční zprávy (má-li společnost povinnost ji zveřejňovat), a případně
  • doklady o změnách v rámci orgánů společnosti.

Za zveřejňování dokumentů ve sbírce listin odpovídá člen statutárního orgánu společnosti.

Riziko

Nejčastější chybou v praxi je, že ve sbírce listin není uložena aktuální verze společenské smlouvy a účetní závěrky.
Konkrétní rizika spojená s nezveřejněním těchto dokumentů jsme podrobně rozebrali v předchozím článku.

Živnostenský rejstřík

Povinnost

Člen statutárního orgánu je povinen zajistit, aby údaje o společnosti byly ve veřejných rejstřících správné, aktuální a vzájemně neodporovaly.
Některé identifikační údaje (např. název společnosti, sídlo či statutární orgán) se přitom do živnostenského rejstříku propisují automaticky z obchodního rejstříku, a není tedy nutné je samostatně oznamovat.
Naopak změny týkající se samotného podnikání (např. předmětu podnikání, provozoven či odpovědného zástupce) je nutné oznamovat živnostenskému úřadu samostatně.

Riziko

V případě, že společnost nemá správně zapsáno živnostenské oprávnění, provozovnu, odpovědného zástupce nebo jiné údaje vyžadované živnostenským zákonem, může se jednat o přestupek, za který hrozí společnosti sankce, zejména pokuta. Podnikání bez živnostenského oprávnění ve větším rozsahu může mít i trestněprávní důsledky.
Porušení povinnosti péče řádného hospodáře ze strany člena statutárního orgánu v případě, že nezajistí soulad a aktuálnost údajů, což může vést k jeho odpovědnosti za vzniklou újmu.
Dále hrozí nesrovnalosti v rejstřících, které mohou způsobit právní nejistotu, komplikace při jednání s obchodními partnery nebo při kontrolách ze strany úřadů.


Funkční  období členů volených orgánů  

Povinnost

Funkční období členů volených orgánů (jednatelé, členové představenstva, dozorčí rady, správní rady atd.) je zpravidla časově omezené.
Člen voleného orgánu je povinen sledovat délku svého funkčního období a zajistit, aby po jeho uplynutí nevykonával funkci bez řádného znovuzvolení nebo jiného právního titulu.


Riziko

Člen voleného orgánu, kterému uplyne funkční období (tj. není zvolen nejvyšším orgánem na další funkční období) a zároveň jedná navenek právnické osoby, překračuje své zástupčí oprávnění a v takovém případě zavazuje sám sebe. Jinak řečeno, nejedná na účet právnické osoby.

Chcete poradit? Domluvte si on-line schůzku.

vyberte si termín

Kam dál

všechny články
Informaci o zpracování osobních údajů naleznete ZDE.
Zásady ochrany osobních údajů

© 2020 Kruták & Partners, advokátní kancelář s.r.o. Všechna práva vyhrazena.