Neuplatnění nároku na náhradu škody od státu a péče řádného hospodáře

,V souvislosti s opatřeními přijatými v reakci na šíření onemocnění COVID-19 se do popředí řady diskusí dostala povinnost státu k náhradě škody dle krizového zákona a zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem,. Nejeden podnikatel či jednatel společnosti si tak klade otázku, zda tento tolik omílaný nárok uplatnit či nikoli. Důvodem je nejenom nejistota ohledně šance na úspěch, ale i vlastní povinnost péče řádného hospodáře, kterou členům volených orgánů společností ukládá zákon.

,,Koho by to mělo zajímat

,Členem voleného orgánu je fyzická osoba s členstvím v jiném než nejvyšším orgánu, povinnost péče řádného hospodáře se tedy netýká členské schůze, valné hromady apod. Vztahuje se na jednatele, členy představenstva, statutární ředitele, členy dozorčí a správní rady apod. Každá z těchto osob má povinnost jednat pečlivě, s potřebnými znalostmi a loajálně v souladu s péčí řádného hospodáře, to vždy s ohledem na konkrétní povinnosti vyplývající z povahy dané funkce. Obecně to znamená, že jmenovaní by měli jednat tak, aby společnost, v níž působí, co nejvíce prosperovala. Jedním z prostředků k dosažení vytyčeného cíle je bezesporu i efektivní uplatňování jejích pohledávek. Protože r,,ozhodnutí, zda bude společnost pohledávky za svými dlužníky vymáhat, je součástí obchodního vedení, týká se otázka uplatnění nároku na náhradu škody především statutárních orgánů. Členové dozorčích rad či kontrolních komisí jako orgánů dohlížejících na výkon působnosti statutárů by však měli zbystřit také.

Vymáhat či nevymáhat

Nikoho zřejmě nepřekvapí, že pokud by člen statutárního orgánu nároky společnosti bez vážných důvodů neuplatňoval, mohlo by se jednat o porušení péče řádného hospodáře. Na druhou stranu je nežádoucí, aby se bez rozmyslu pouštěl do vymáhání pohledávky, které nemá sebemenší šanci na úspěch a zároveň jsou s ním spojeny vysoké náklady například na odměnu advokáta či soudní poplatek. V této souvislosti je třeba zdůraznit, že od řádného hospodáře se neočekávají odborné znalosti na úrovni profesionála v každém oboru. Musí však být schopen rozpoznat, na které činnosti sám nestačí a zda danou věc není potřeba konzultovat s odborníkem. ,Člen statutárního orgánu totiž odpovídá za výkon své funkce, tedy za dodržení řádného postupu při podnikatelském rozhodování, nikoliv za výsledek tohoto procesu., Jak se má tedy jednatel zachovat, má-li před sebou potenciální nárok na náhradu škody způsobené společnosti státem?

,Na základě čeho se rozhodnout

Vzhledem k tomu, že omezující opatření a zákazy v souvislosti s pandemií koronaviru byly ukládány nejprve podle krizového zákona a později podle zákona o ochraně veřejného zdraví, je třeba každý jednotlivý nárok posoudit zvlášť a hned dvakrát. Jak je uvedeno výše, člen statutárního orgánu sice nemusí detailně dané problematice rozumět, měl by si ale v takovém případě obstarat kvalifikovaný odborný názor, v otázce náhrady škody tedy advokáta. Řádný hospodář by tak měl mít k dispozici právní analýzu existence příslušného nároku a zvážit, zda jej uplatnit či ne. V případě odmítnutí náhrady ze strany státu by měl následně podat žalobu a částku vymáhat soudně. Při přijetí konkrétního rozhodnutí je ale třeba být schopen využít veškeré rozumně dostupné zdroje informací, ať již v právní či skutkové rovině, a na jejich základě pečlivě zvážit jednotlivá rizika nabízených variant. Na tomto místě je vždy nutné zamyslet se nad tím, zda náklady spojené s vymáháním nebudou vyšší než samotný nárok, který má být uplatněn. ,Pro úvahu, zda je jednatel povinen pohledávku vymáhat, je dále rozhodné především posouzení předpokladu kladného výsledku takového postupu., Ten závisí mimo jiné na pravděpodobnosti úspěchu argumentace ohledně vzniku, přesné kalkulace a doby trvání konkrétního nároku. Pro tyto účely doporučujeme vést důslednou evidenci veškerých relevantních dat, a to včetně řádné dokumentace snížených tržeb, zvýšených nákladů, případně komunikace s klienty a dodavateli ohledně anulace objednávek. V případě náhrady škody včetně ušlého zisku bude stěžejní prokázat tzv. příčinnou souvislosti mezi omezujícími opatřeními a zápornými čísly. ,To v praxi znamená doložit, že společnost přišla ke škodě nebo o zisk v důsledku nařízení vlády a nikoli svobodného rozhodnutí zákazníků., Klíčové bude posoudit i reálnost jejího alespoň částečného vymožení.

,,Do kdy je to třeba řešit

Jedná-li se o nárok na náhradu škody dle krizového zákona, je třeba jej řádně odůvodnit a uplatnit písemně u příslušného orgánu krizového řízení do 6 měsíců od doby, kdy se navrhovatel o škodě dozvěděl. V případě škody způsobené nezákonným rozhodnutím jsou to 3 roky. Lze tedy doporučit obrátit se na odborníky dříve než před uplynutím 6 měsíců, resp. 3 let, od vydání příslušných krizových opatření.

,Co Vám hrozí

Není vyloučeno, že ten, kdo nárok bez vážného důvodu neuplatní, ačkoli měl šanci na úspěch, způsobí společnosti škodu a vystavuje se riziku možného postihu pro porušení zmíněné povinnosti péče řádného hospodáře. ,Vždy je ,nezbytné posoudit důvody, které k rozhodnutí o vymáhání pohledávek jednatele vedly. ,Při porušení péče řádného hospodáře však hrozí nejen povinnost k náhradě způsobené škody, ale i povinnost vrátit prospěch získaný od společnosti. Dalším následkem může být vznik ručení za dluhy společnosti i plošné vyloučení z funkce člena statutárního orgánu. V případě, že by bylo porušení způsobeno v důsledku hrubé nedbalosti, přichází v úvahu i postih dle trestního zákoníku a jeho ustanovení upravujícího trestný čin porušení povinnosti při správě cizího majetku.

S ohledem na shora uvedené je vhodné konzultovat otázku uplatnění nároku i jeho výši s odborníky, pochopitelně v případě, že sami potřebným vzděláním či zkušenostmi nedisponujete. Stejně tak by Vám měli pomoci s přípravou samotné žádosti, případně žalobního návrhu. Jen tak budete jednat informovaně a s potřebnými znalostmi, jak zákon vyžaduje.

Tento článek patří do sekce

Můžete jí napsat na