Jaké změny přinese návrh zákona o náhradním výživném?

Již začátkem loňského roku předložilo Ministerstvo práce a sociálních věcí návrh zákona o zálohovaném výživném, který byl však od té doby hned několikrát zásadně pozměněn. Jaké novinky tedy vládou schválený návrh zákona o náhradním výživném přinese?

Navrhované změny

Podle chystané právní úpravy by v případech, kdy druhý rodič řádně nehradí výživné na děti, měl pomoci stát. Úřad práce by dětem neplatičů měsíčně poskytoval soudem stanovenou částku výživného. Pokud by druhý rodič poslal jen část peněz, úřad by dorovnal rozdíl. Nejvýše by však mělo být možné poskytnout 3.000 Kč měsíčně na jedno dítě. Tato podpora by měla být vyplácena nejdéle po dobu dvou let s tím, že pohledávky na výživném by po neplatiči vymáhal stát.

Podmínky

Nárok na náhradní výživné by podle současného návrhu zákona měl mít tzv. oprávněný rodič (tedy samoživitel či samoživitelka), který od druhého rodiče již 4 měsíce nedostal výživné na děti. Další podmínkou je pak podání návrhu na exekuci či soudní výkon rozhodnutí proti neplatícímu rodiči. Teprve po něm bude oprávněný rodič moci požádat o náhradní výživné u krajského úřadu práce, který by je vyplácel jako sociální dávku. Jeho výše by měla být stanovena na 4 kalendářní měsíce dopředu, po jejichž uplynutí musí samoživitel znovu doložit, že povinný rodič výživné stále nehradí, případně hradí jen jeho část.

Od kdy má nový zákon nabýt účinnosti?

Návrh zákona nyní míří ke schválení do Poslanecké sněmovny. Pokud bude schválen, měl by podle plánu začít platit v polovině příštího roku, přičemž jeho finální podoba prozatím závisí na případných pozměňovacích návrzích.

Další chystané změny v oblasti výživného

Další změny v oblasti týkající se nezletilých dětí by měla přinést chystaná novela občanského zákoníku a dalších souvisejících zákonů. Jejím cílem je podpora souhlasných forem řešení záležitostí nezletilého dítěte, které zahrnují kromě problematiky výživného především otázky péče a styku.

Konkrétně navrhovaná opatření mají vést především k prevenci rodičovských konfliktů nebo k posílení dobrovolného plnění rodičovských povinností. Patří mezi ně např. zavedení dohody o výživném a poměrech dítěte pro dobu po rozvodu bez nutnosti jejího schvalování soudem. Zvažuje se i možnost postoupení pohledávky na výživné jako rychlé cesty k prostředkům na výživu v případě rodičů, kteří jsou sice dostatečně solventní, avšak odmítají výživné platit například z důvodu sporů s bývalým partnerem. Rodičům, kteří se o záležitostech dítěte nejsou schopni dohodnout, ukládá novela povinnost absolvovat odborné poradenství v rodinné poradně nebo neformální projednání se soudcem mimo soudní jednání.

Novela je v současné době prozatím připravena k zařazení na jednání Poslanecké sněmovny.

Tento článek patří do sekce

Můžete jí napsat na